Disciplíny

Začíná se na zemi, ještě před vzletem. Pilot dostane trať a musí ručně spočítat kurzy, časy a traťovou rychlost pro každý úsek. Žádná elektronika — jen mechanické „větrné počítadlo“ E-6B, papír a tužka.

Pak se letí. Trať vede přes 12 až 25 časovaných bodů a pilot je musí proletět přesně na čas: tolerance jsou dvě sekundy, za každou další sekundu zpoždění nebo předčasného průletu jsou tři trestné body. Některé branky jsou tajné — pilot u nich vůbec neví, že ho někdo měří. Zároveň po cestě porovnává krajinu s fotografiemi a na zemi hledá značky vyložené z plachet — nejen písmena, ale i různé obrazce.

Na závěr přijdou čtyři přesná přistání z výšky 1000 stop. Cílem je dosednout hlavním podvozkem přesně na dvoumetrovou „nulovou čáru“ namalovanou na dráze. Každé je jiné: jedno normální, dvě bez použití výkonu motoru (simulované nouzové — jedno z nich navíc bez klapek) a jedno přes dvoumetrovou překážku. Trefit čáru u všech čtyř znamená v přistání nulu.

Navigátor dostane zhruba patnáct minut před startem zalepenou obálku a v ní indicie. Podle nich musí na mapě najít otočné body, u přiložených fotografií rozhodnout, které jsou správné a které klamné (zachycují místo mimo trať), spočítat trasu a nahlásit přesný čas příletu. Většinu téhle práce dodělává až za letu, vedle pilota.

V letadle smí zůstat běžné palubní vybavení, navigovat se ale musí postaru. GPS navigace je samozřejmě zakázaná — k orientaci slouží jen papírová mapa, stopky a rýsovací pomůcky (úhloměr, pravítko, tužka). Záznamník letu se zaplombuje a slouží pouze rozhodčím ke kontrole. Posádka cestou rozpoznává desítky fotografií a na zemi hledá značky vyložené z plachet (písmena i obrazce). Na závěr přijde přesné přistání — na rozdíl od přesného létání jde o jediné motorové přistání, ne o celou sadu čtyř.

Mistrovství se létá obvykle pět až sedm dní ve čtyřech etapách, každá dlouhá zhruba 150 až 220 kilometrů. Česká rally patří ke světové špičce: posádka Petr Jonáš – Marek Velát je trojnásobným mistrem světa (2018, 2023 a 2025) a ve Ferraře 2025 přidali Češi i zlato v soutěži družstev.

Trať tvoří úzké koridory, které počítač vygeneruje tak, aby byly pro všechny soupeře stejně dlouhé. Posádka má třicet minut na přípravu z vytištěné mapy a pak musí letět přesně uvnitř koridoru a na čas — trestné body přibývají za každé vybočení z koridoru i za odchylku od plánovaného času.

Ve vzduchu je zároveň několik letadel a diváci sledují jejich pozici v reálném čase na velkoplošné obrazovce. Závodí se vyřazovacím způsobem — pomalejší posádky postupně vypadávají, dokud do finále nepostoupí tři nejlepší; součástí je i přesné přistání. Právě tahle vyřazovací dramatika dělá z ANR divácky nejvděčnější navigační disciplínu.

Češi téhle disciplíně vévodí. Na mistrovství světa 2024 v Kamenici nad Cirochou na Slovensku ovládli skoro vše: obsadili kompletní stupně vítězů v celkovém pořadí i v navigaci, přidali zlato družstev a bronz v přesném přistání. Z celého šampionátu jim utekly jen dvě medaile — zlato a stříbro za přistání získali Poláci. Dohromady osm medailí; titul mistrů světa vybojovala posádka David Černý – Jan Havlík (Aeroklub Liberec).