← Aktuality

Z archivu

Triumf českých pilotů v Zagrebu — MS 2002

Jiří Dodal

Po průletu otočným bodem (dobová fotografie)

TRIUMF ČESKÝCH PILOTŮ V ZAGREBU

Text: Jiří DODAL

Foto: Luděk KLUGER

Ve dnech 7. až 14. července 2002 se v chorvatském Zagrebu konalo 15. mistrovství světa v přesném létání. Již na jednání komise všeobecného letectví FAI v listopadu loňského roku bylo rozhodnuto, že zde bude poprvé použit systém záznamových GPS (tzv. “loggerů”), což pro nezasvěcené znamená, že každý pilot má na palubě svého “elektronického” rozhodčího, který v každé sekundě letu zaznamenává rychlost, výšku a polohu letounu. Předem bylo také určeno, že hlavním rozhodčím soutěže bude Francouz Jean-Francois SCHWARTZ a mezinárodní jury bude pracovat ve složení: Dr. Helmut KERN – Rakousko (předseda) a Andrzej OSOWSKI – Polsko a Jiří DODAL – Česká republika (členové). Stavitel tratí a ředitel soutěže Zlatko ŠIRAC udělal velmi dobře a prozíravě, že si ke spolupráci přizval rovněž české výpočetní experty Martina HŘIVNU a Evu TRHOŇOVOU. Martin je totiž autorem výpočetního programu, který zatím ve světě nemá obdoby a předčil všechny dosud používané programy. Umí totiž vyhodnotit záznamy “loggerů” a po dosazení trestných bodů za vyhledávání objektů, předletové přípravy a přistání chrlí výsledky či bodové listy pilotů podle toho, co si operátor přeje.

Coby člen mezinárodní jury jsem cestoval do místa konání soutěže na poslední chvíli (všichni organizátoři soutěží šetří a snaží se povinné výdaje minimalizovat). Již na zagrebském mezinárodním letišti Pleso jsem padl do ruky části švýcarské výpravy (manželů Steigerových), kteří zde čekali, zda jim přiletí průhledné dveře na jejich Cessnu. Rozplývali se nad výkony české akrobatické skupiny “Flying Bulls” (nové jméno “Chrudimské čtyřky”, “Tlustého hochů” nebo jak je všichni jmenujeme). Ta totiž byla vrcholným číslem zahajovacího leteckého dne a pozornost budil zejména “Mireček” KREJČÍ, který ještě před nedávnou dobou reprezentoval Českou republiku v přesném létání a je proto v navigátorské komunitě všeobecně znám.

Po příjezdu do hotelu GOLDEN TULIP (Zlatý tulipán) potkávám v recepci “hodobóžově” oblečenou českou výpravu. Petr OPAT se ptá hned po čerstvých novinách, Luboš HÁJEK požaduje flašku za pozdní příchod, Miloš FIALA mě zve na projednání některých věcí na pokoj, který sdílí s Honzou KADERKOU (mezinárodním rozhodčím). Postrádám Jirku JAKEŠE a Frantu CIHLÁŘE, místo nich se na mě zubí bratři Michal a Jirka FILIPOVI. Martin HŘIVNA a Eva TRHOŇOVÁ mě v rychlosti seznamují s některými věcmi, které bude nutno projednat v jury, s hlavním rozhodčím a ředitelem soutěže. Prezentuji se, dostávám obligátní přivítací balíček a hlavně klíč od pokoje, kde složím svá zavazadla. Ještě než se půjdu ohlásit do služby “Udovi” Kernovi, navštěvuji Miloše, který je kromě soutěžícího rovněž vedoucím družstva. Následují mé první otázky: Jak to dopadlo s Lubošem? Kde je Franta s Jíchou? On nebude obhajovat titul mistra světa? Kolikátý chceš být s touto omladinou?

Miloš mi sděluje, že potíže, které měl Luboš HÁJEK, se podařilo díky pochopení jeho zaměstnavatele (letecká společnost TRAVEL SERVICE) vyřešit. Potvrdil jsem mu, že jsem mluvil s Jirkou KAPLANEM, který mi přislíbil svoji pomoc a kterému jsem do dnešního dne nepoděkoval (činím tak zatím alespoň touto cestou). Franta CIHLÁŘ si těsně před mistrovstvím zlomil nohu a Jirka JAKEŠ chce údajně zůstat neporaženým mistrem světa až do příštího mistrovství, kde to hodlá svému nástupci na trůnu řádně vykreslit. Oba bráchové Filipové se však po delší odmlce zúčastnili několika soustředění a patří k nejlepším. No uvidíme.

Na večerním briefingu se potkávám se slovenskými kamarády. Marián SZABÓ je tady vedoucím družstva, Boris KAUKA mezinárodním rozhodčím, v Praze si to prý vymění (na 5. mistrovství Evropy v letecké rally – pozn. autora). Zdravím horké favority na přední umístění – několikanásobný mistr světa i Evropy Janusz DAROCHA, bratři Waclaw a Krzysztof WIECZORKOVI, Claes JOHANSSON ze Švédska, Nigel HOPKINS a Adrian PILLING z Jihoafrické republiky. Nigel před několika měsíci přistával s hořícím letounem L-29 československé výroby. Ani zřejmě výborně provedené plastické operace nedokáží zcela zakrýt jeho popáleniny. Ale je to kluk s náturou Sváti NYČE a k tomu netřeba dalšího komentáře. Zdravím se s Rolandem STIRKEM z Jihoafrické republiky. Je to úřadující mistr světa v přesnosti přistání, ale ani on zde svůj titul nebude obhajovat. Zbylo na něho jen místo mezinárodního rozhodčího. Jsou tady výborní místní závodníci Želimir TRIFUNOVIČ (mistr světa v přesnosti přistání z mistrovství světa na Novém Zélandě před čtyřmi roky), Predrag CRNKO a Slovinec Robert VERBANČIČ. Jsou doma a mají na to. Jsou tu i výborní Francouzi, Rakušané a Nor Haakon FOSSO. Kdo z těch všech asi bude na bedně? Nebo tam bude úplně někdo nový? Chybí zde naopak např. Švéd Mats WARSTED, který se minule po celý závod přetahoval s Jirkou JAKEŠEM o to, kdo získá kýžený titul “Mistr světa”.

Uzávěrka přihlášek. Bojů se zúčastní 54 pilotů ze 17 zemí a 10 národních družstev. Ještě jedna dosti závažná novinka. Vypouští se oficiální trénink. Letí se 3 soutěžní etapy, z nichž si každý závodník tu nejhorší škrtne. Jen v případě, že by se letělo jen 2x, nic se neškrtá.

Chorvati organizují poprvé soutěž takovéhoto významu. Snaží se ze všech sil, ale nevyvarují se menších chyb, které řešíme v jury společně s hlavním rozhodčím a ředitelem soutěže za přítomnosti Martina. Pozice všech tajných branek je nutno přeměřovat a některé musí Martin s Evou složitě dopočítávat. Měla to být práce pro hlavního rozhodčího, ale nakonec to udělala jury a výpočtáři. Organizátor sdělil, že nebude možné zajistit, aby na všech otočných bodech byly znaky, což není v souladu s propozicemi. Hledá se kompromis a je nalezen. Otočné body, na kterých nebudou znaky, budou předem oznámeny. S jury spolupracuje i tzv. pozorovatel. Je jím švédský mezinárodní rozhodčí Ingemar OLSSON, kterého známe především z posledního mistrovství světa ve Švédsku jako novátora. Vymyslel pro rozhodčí různé pomůcky (zrcátka, šňůrky), jejichž pomocí je možno např. určit, zda pozice rozhodčího či vytýčeného znaku je správná vzhledem k překážkovým rovinám apod. Je to telekomunikační expert a tvrdí, že vzhledem k četnosti sítě přenašečů signálu pro mobilní telefony lze s větší přesností určit polohu letounu pomocí mobilního telefonu, než tomu je pomocí GPS “loggerů”. Uvidíme, co se od něj v budoucnosti dočkáme.

Je tu první soutěžní den. A hned naostro. Jak pro závodníky, tak pro organizátory. Udo mě a Andrzeje určuje pro kontrolu a zálet trati. To, co soutěžící čeká, se jim nemůže závidět. 80 % letu v hornatém prostředí, samá údolíčka napříč. Na fotkách samé domky v zeleni, jeden jako druhý. Rušíme jednu fotografii a jeden znak, který je bílý a na téměř bílém podkladě a tudíž skoro neviditelný. Některé znaky nejsou v době našeho záletu ještě na místě.

Soutěžící používají na soutěži 3 druhy “loggerů”. Rakouský (používají ho pouze piloti Rakouska), německý AFLOS (používá ho asi 40 % pilotů včetně našich) a jihoafrický AIR OBSERVER. Z mého laického hlediska se jeví jako nejvýhodnější německý. Jeho stahování netrvá déle, než minutu. Výhodou rakouského je, že pilot ho může mít zabudován pevně v letadle a rozhodčím předává pouze vyjímatelnou disketu. Nejnevýhodnějším ale přesto nejrozšířenějším je jihoafrický. Jeho stahování pod Windows 98 trvá několik minut a je bezkonkurenčně největší a nejtěžší. Eva s Martinem díky své zkušenosti hbitě mění konektory propojovacích kabelů, takže se daří, že závodník, který jim před “zpovědí” odevzdá logger si, jdouce zpět, může průběh svého letu prohlédnout na obrazovce. Výpočetní středisko o dvou počítačích zvládá svůj úkol dobře, ne tak někteří piloti. Rus Vladimir ZIKOV má svůj záznam rozdělen na několik dílů, zřejmě jak mu cestovala anténa po kabině. Slovinec Mirko MEŽA si zase zapomíná svůj logger před letem vymazat, takže předkládá 3 předchozí etapy a ta, která nás zajímá, končí asi 10 minut po vzletu pro nedostatek kapacity. Záznamy také nekompromisně ukazují na další nešvary. Nejčastějším je vracení se zpět proti trati. S tím má nejvíce práce Martin spolu s hlavním rozhodčím. Ne vždy je to na penalizaci. Soutěžící například prolétne sektor otočného bodu a GPS se automaticky nastavuje na let k dalšímu otočnému bodu. Jakékoliv zaváhání, může znamenat indikaci letu proti trati. Jsou zde i jiné lahůdky, nad kterými oba tráví desítky minut. Martin má však výhodu, že dokonale zná systém záznamových GPS a svůj vlastní výpočetní program a jako dlouholetý soutěžící má i závodnický cit, který pomáhá při všech sporných momentech vyhodnocování.

A jsou tu výsledky prvního navigačního letu. Vítězí Janusz DAROCHA z Polska (102 body). Druhý je Nigel HOPKINS z Jihoafrické republiky (145 bodů) a třetí další Polák Krzysztof WIECZOREK (154 body). Z našich 8. místo Jirka FILIP (212 bodů), 11. místo Miloš FIALA (239 bodů), 13. místo Petr OPAT (275 bodů), 16. místo Michal FILIP (350 bodů). Luboš HÁJEK dokonce 42. místo (1070 bodů).

Nezbývá, než rychle zapomenout a soustředit se na další. Je zde přece možnost škrtat. Vše vlastně začíná pro některé až teď. A výsledky druhého navigačního letu to plně potvrzují. Vítězí Jirka FILIP (74 body) před Švédem Claesem JOHANSSONEM (85 bodů) a Lubošem HÁJKEM (89 bodů). Další naši – 11. Michal FILIP (184 body), 15. Petr OPAT (223 body), 25. Miloš FIALA (444 body).

Nastává den soutěžních přistání. Den, kdy se těžko dá něco získat, ale lehko hodně ztratit. Organizátorům nepřeje štěstí. Dle meteorologické předpovědi vytýčí pásmo s veškerou elektronikou na dráhu 100, ale vítr se rozhodl foukat rovněž ze stejného směru, tudíž do zad. Čeká se hodinu a poté se rozhoduje – přemístit pásmo na směr 280. Mezi tím se však vítr začne chovat podle původní předpovědi, takže po kompletní re-instalaci pásma je výsledek ten, že opět fouká do zad nad stanovený limit. Opět se čeká a marně. Bude opět nutno absolvovat cvičení, řečené “hasičské”. Ve dvě hodiny odpoledne je vše hotovo. Fouká variabl do 2 metrů. Hlavní rozhodčí rozhoduje spustit normální přistání + nouzové s klapkami pro celé soutěžní pole. Po těchto prvních dvou přistáních má Jihoafričan Nigel HOPKINS dvě nuly, následují Rakušan Otto BAUER, Francouz Patrick BATS a další Jihoafričan Adrian PILLING se 2 body. Naši – Miloš FIALA 25 bodů, Jiří FILIP 60 bodů, Luboš HÁJEK 21 bod, Petr OPAT 20 bodů a Michal FILIP 41 bodů. Pořizuji si vlastní záznam jak pro potřeby jury, tak proto, abych mezi prvními věděl, jak to dopadlo. Znamená to však nehnout se od pásma a sedět zde celý den na sluníčku. Ale dělám to tak pravidelně, takže mi to ani nevadí. Odměnou je detektivka, ve kterou vyústila soutěž v přesnosti přistání. 1. místo – BATS Patrick – Francie – 4 body

  1. místo – HOPKINS Nigel – Jižní Afrika – 4 body (horší přistání bez klapek oproti Francouzovi)

  2. místo – PILLING Adrian – Jižní Afrika – 9 bodů

  3. místo – HÁJEK Luboš – 21 bod

  4. místo – OPAT Petr – 24 body

  5. místo – FILIP Michal – 53 body

  6. místo – FILIP Jiří – 66 bodů

  7. místo – FIALA Miloš – 181 bod

Družstva:

  1. Jižní Afrika – 41 bod

  2. Česká republika – 98 bodů

  3. Francie – 104 body

Rychle kontroluji největší soupeře – Poláky. Darocha – 32, Figiel – 259, Michalski – 135, Krzysztof WIECZOREK – 47, Waclav WIECZOREK – 80 (z toho 3x 0). Před třetím navigačním letem je vše otevřeno. Bude se bojovat až do konce.

V den 3. navigačního letu jsem opět Udem určen pro zálet tratě. Letí se však letadlem hlavního rozhodčího a ten sděluje, že jeden z nás nemůže letět kvůli centráži jeho letounu. Vzdávám se letu ve prospěch Andrzeje, který má mnohem větší zkušenosti a menší váhu, než já. Mám proto od rána čas se věnovat zjišťování výsledků a kombinovat různé možnosti umístění. Zaměřuji se samozřejmě na všechny naše a na jejich největší soupeře. Mohu však usuzovat pouze z počtu nalezených objektů. Do loggerů nevidím a časy neznám. První je na zemi Michal FILIP – nenašel 4 věci, což je 80 bodů, s velkou zvědavostí čekám jak dopadne Janusz DAROCHA – ten nenachází 5 objektů – 100 bodů. Pak přichází Miloš FIALA – nemá 10 věcí – 200 bodů a ob jednoho za ním Jirka FILIP – má všechno, ale 1 věc určil špatně a má 50 bodů. Bezprostředně po něm Nigel HOPKINS – nemá 8 objektů – 160 bodů. Predrag CRNKO nachází všechno a Claes JOHANSSON nemá 2 věci a 1 určil špatně - 90 bodů a uzavírá první rundu. Není to špatné. Waclaw WIECZOREK nenachází 6 objektů – 120 bodů a po něm jeho bratr Krzysztof nenachází 3 objekty – 60 bodů. Petr OPAT se vrací velice nervózní, protože mu šel jen jeden logger. Druhý je v pořádku, Petr však nenachází 5 věcí – 100 bodů. Čekám na Luboše HÁJKA. Má všechno. Našel i znak umístěný v městské zástavbě těsně před koncovým bodem. Z radosti, že našel všechno, potlačil tak, že musel po kabině dlouho hledat všechny fotky a jiné věci. Je to výborné. Teď co však řeknou časy. A časy řekly:

  1. HÁJEK Luboš (24 body), 2. CRNKO Predrag – Chorvatsko (72 body), 3. OPAT Petr (136 bodů), 4. FILIP Michal (144 body), 10. FILIP Jiří (190 bodů) a 31. FIALA Miloš (586 bodů).

Všichni počítáme a škrtáme nejhorší výsledky. Zdá se to být neuvěřitelné ale mohli bychom mít dalšího mistra světa a družstvo by také mohlo být první. Jsou podány protesty za přistání. Video není moc kvalitní, ale naštěstí je možno vycházet ze záznamu přistávacího zařízení. Jeho konstruktéři a obsluha se lepší rok od roku a vždy přijdou s nějakou novinkou. Zařízení funguje při porovnání s videozáznamem zcela přesně, indikuje i odskoky a jejich délku. Waclawu WIECZORKOVI to naměřilo odskok 19 metrů. Jindy jasný protest, dnes se vedoucí týmu – nejstarší z WIECZORKŮ – Marian - jen podívá a prohlásí, že o protestu se ještě rozhodne. Už ho tam ale neuvidíme. Protestuje i Claes JOHANSSON – protest se zamítá – jeho poslední přistání bylo skutečně na 3 body.

Všechny protesty a stížnosti jsou vyřešeny. Děje se tak těsně před plánovaným vyhlášením výsledků, protože Chorvati ještě vyprotestovali zrušení jedné tajné branky, což posunuje výrazně dopředu jejich favorita Predraga CRNKA, ale i našeho Michala FILIPA, který se tak na poslední chvíli stává místo Petra OPATA (o dva body) třetím bodujícím členem našeho družstva.

A už jsou tady doopravdy naposledy změněné výsledky, které se po uplynutí protestní lhůty stávají oficiálními. Naše přesné létání se dnes dostává na samý vrchol. Luboš HÁJEK je po Jirkovi JAKEŠOVI naším druhým absolutním mistrem světa a družstvo ve složení Luboš HÁJEK, Jiří FILIP a Michal FILIP dosahuje rovněž mety nejvyšší. Maně si vzpomínám na rok 1975, kdy jsem psal svůj první článek do Letectví a kosmonautiky. Byl o putovní ceně, kterou věnoval američan Bill OTTLEY pro nejlepší družstvo na světě v přesném létání. Je to pěkný kus plechu na masivním dřevěném podstavci a mezi zasvěcenými se jí říká “radlice”. V letech 1975 - 1979 byla 3x v držení Švédska, od roku 1981 neuvěřitelných 21 let nepřetržitě zdobila reprezentační místnosti Aeroklubu Polska. Nyní se s ní nejméně 2 roky budeme chlubit my. Dvě nejvyšší ceny z mistrovství světa a Evropy pro družstva jsou nyní v držení českých pilotů. Ta evropská – Saab Scania Trophy – zdobí moji kancelář nepřetržitě již od roku 1997, kdy jí naši piloti získali ve francouzském Nancy a obhájili v Mostě i v loňském roce ve španělské Cordóbě.

Nový absolutní mistr světa v přesném létání Luboš HÁJEK získává trofej města Nottingham a zároveň také navigační trofej - Meč Královského aeroklubu Spojeného království, určenou pro nejlepšího navigátora (počítají se pouze body za časy, vyhledávání a plánování letu).

Pozoruji všechny naše. Pocity Luboše je možno vyčíst z jeho rozzářené tváře, Jirka a Michal se tváří, jako kdyby zisk titulu mistrů světa byl pro ně naprosto samozřejmý. Vždyť sem přece letěli jen proto, aby ho dostali. Petr se raduje rovněž. Chtěl stát na bedně a chyběly mu k tomu 3 body. Snaží se to brát sportovně, ale je na něm znát určité pohnutí. Všichni mu říkáme, že to určitě vyjde příště. Byl velice platným členem družstva a bohužel pro něj byl “jen” tím čtvrtým vzadu. A náš “Mildík”, bez kterého si nedovedu představit žádné mistrovství v přesném létání nebo letecké rally ať doma, či ve světě? Již v dobách, kdy jsem teprve začínal brát “letecký” rozum, byl několikanásobným mistrem republiky a reprezentantem. Mnohokrát sahal po nejvyšších světových i Evropských poctách a také mnohých dosáhl. Všichni, se kterými zde létal, jsou jeho žáky. V posledních letech je vedoucím realizačního týmu a stará se nejen o reprezentaci, ale také o mladé naděje. A je to znát. Jestliže někdo přivádí nové tváře na evropská a světová navigační kolbiště, je to on. Má velkou zásluhu na tom, že česká letecká navigace dnes stojí na světovém vrcholu. To, co se nepodařilo Karlovi KŘEHKÉMU, Mirkovi KOBROVI. Mirkovi ČERNÉMU či Tondovi PARISOVI se podařilo Miloši FIALOVI. V loňském roce obdržel vyznamenání Mezinárodní komise všeobecného letectví FAI – Diplom Charlese LINDBERGHA za všeobecné letectví, dnešní úspěch je další třešničkou na dortu jeho práce.

Za dva roky se jede do dánského Herningu. Tam to známe. V roce 1995 zde bylo Mistrovství světa v letecké rally. V Mezinárodní komisi všeobecného letectví FAI hledáme nový model soutěží, kdy by v jednom termínu a na jednom místě měly proběhnout oba typy soutěží – přesné létání i letecká rally. Částečně se to zkusilo již na II. světových leteckých hrách ve Španělsku. Herning má být vylepšenou obdobou. Moje neskromné přání je, aby trofeje zůstaly doma, ale určitě to nebude lehké.

Všichni členové stávajícího družstva mistrů světa jsou letečtí profesionálové. Luboš HÁJEK létá u společnosti TRAVEL SERVICE, Jirka a Michal FILIPOVI, Petr OPAT a Miloš FIALA u společnosti ČESKÉ AEROLINIE. Na tomto místě je třeba podotknout, že bez pochopení jejich zaměstnavatelů by tohoto úspěchu patrně nebylo dosaženo.

A nakonec přehled výsledků (uvádím vždy prvních 10 a všechny naše a slovenské závodníky, protože je zcela patrné, že Letectví a kosmonautika je časopis československý).

Celkové výsledky — jednotlivci

Poř. Příjmení a jméno Stát Vyhled. Navig. Přist. Celkem
1. HÁJEK Luboš CZE 80 43 21 144
2. DAROCHA Janusz POL 80 141 32 253
3. CRNKO Predrag CRO 120 157 20 297
4. WIECZOREK Krzysztof POL 100 165 47 312
5. HOPKINS Nigel RSA 100 217 4 321
6. FILIP Jiří CZE 160 104 66 330
7. WIECZOREK Waclaw POL 180 84 80 344
8. TRIFUNOVIČ Želimir CRO 200 146 19 365
9. VERBANČIČ Robert SLO 180 152 46 378
10. FILIP Michal CZE 120 208 53 381
11. OPAT Petr CZE 200 159 24 383
24. FIALA Miloš CZE 140 543 181 864

Celkové výsledky — družstva

Poř. Družstvo Členové Trestné body
1. Česká republika Hájek (144), Filip Jiří (330), Filip Michal (381) 855
2. Polsko Darocha (253), Wieczorek K. (312), Wieczorek W. (344) 909
3. Chorvatsko Crnko (297), Trifunovič (365), Bagar (882) —

Luboš HÁJEK se stal absolutním mistrem světa a získal i navigační trofej — Meč Královského aeroklubu Spojeného království. České družstvo (Hájek, Jiří Filip, Michal Filip) získalo zlaté medaile a putovní trofej Billa Ottleyho („radlici“), kterou předtím 21 let nepřetržitě držely posádky Polska.

Autor: Jiří Dodal (foto Luděk Kluger). Text původně vyšel na webu Letecká navigace (Jan Havlík, 2002), archivováno z mujweb.atlas.cz. Přepis pro nové stránky zachovává původní znění.